Kuba znovu ve tmě: třetí celostátní blackout za pouhých osm dní

Na Kubě v úterý 14. července 2026 znovu náhle zhasla světla. V 11:05 místního času se celý národní elektrický systém odpojil od sítě. Nešlo jen o několik čtvrtí nebo provincií: téměř deset milionů lidí přišlo během okamžiku o běžné dodávky elektřiny. Pro ostrov to byl už třetí celostátní kolaps během pouhých osmi dní, což je alarmující série i pro Kubánce zvyklé na dlouhé výpadky.

Podle státní společnosti Unión Eléctrica vyvolalo náhlé odstavení výrobního bloku ve východní provincii Holguín prudké kolísání frekvence. Křehká rovnováha mezi výrobou elektřiny a spotřebou se zhroutila a celý Sistema Eléctrico Nacional se vypnul. Úřady okamžitě aktivovaly protokoly obnovy. Nejprve se vytvářejí malé oddělené energetické ostrovy, které mají zásobovat nemocnice, vodárenská zařízení a potravinářské provozy. Technici se je pak snaží postupně znovu propojit a obnovit stabilní celostátní systém.

Odpoledne se však ukázalo, jak obtížný tento proces bude. Podle úřadů mělo v Havaně elektřinu zpět pouze asi čtyři procenta odběratelů. V provinciích Guantánamo a Cienfuegos byla energie nejprve směrována do nemocnic, zatímco v Matanzasu se podařilo obnovit dodávky alespoň v historickém centru. Pro většinu obyvatel to stále znamenalo nefunkční ventilátory v tropickém vedru, stojící vodní čerpadla, přerušené telefonní a internetové spojení a lednice, jejichž obsah byl s každou hodinou více ohrožen.

Záběry z Havany vypověděly více než statistiky. Lidé nabírali vodu z veřejných kohoutků, děti hledaly ochlazení ve vchodech domů a přenosné baterie se nosily ulicemi jako cenný majetek. Semafory nefungovaly, před některými budovami hučely generátory a elektrické motocykly či tříkolky patřily k několika dopravním prostředkům, které se ještě mohly pohybovat. Co by jinde znamenalo mimořádný stav, se na Kubě stále více mění v hořkou rutinu. Reuters navíc informoval o rostoucí frustraci a menších nočních protestech, při nichž obyvatelé bouchali do hrnců a pánví. Hněv míří jak na úřady, tak na americké sankce.

Nový kolaps zasáhl elektrickou soustavu, která už měsíce trpí nedostatkem paliva, zastaralými elektrárnami a téměř nulovými rezervami. Podle agentury Associated Press vyrábí Kuba pouze asi 40 procent paliva, které potřebuje. Politické napětí a zpřísněná opatření Spojených států navíc výrazně komplikují dovoz dalších energetických surovin. Výsledkem jsou dlouhé každodenní odstávky, omezená veřejná doprava, kratší pracovní doba a silný tlak na zdravotnictví.

Zvlášť dramatická je rychlost, s jakou se poruchy opakují. Po celostátních blackoutech 6. a 10. července následoval další úplný kolaps. Každý restart zatěžuje techniku i personál, zatímco domácnosti mají sotva čas doplnit vodu, nabít baterie nebo znovu vychladit potraviny. Otázkou už není jen to, kdy se elektřina vrátí. Mnoho Kubánců se ptá, jak dlouho síť po obnovení vůbec zůstane stabilní.

Tento případ ukazuje, jak rychle se může technická porucha změnit v celostátní zásobovací krizi. Když současně selžou elektřina, voda, komunikace, chlazení a doprava, záleží na každé připravené zásobě. Kuba v úterý znovu zahájila boj o každý megawatt a miliony lidí čekala další noc s nadějí, že tentokrát světlo vydrží déle.

Zdroj: Reuters, Associated Press, Unión Eléctrica, Granma. Stav informací k 15. červenci 2026.