Jak správně vybrat bezpečné místo setkání při blackoutu

Nouzové místo setkání je užitečné pouze tehdy, pokud zůstane bezpečné a dostupné i za zhoršených podmínek. Parkoviště, park nebo známá křižovatka mohou na první pohled působit prakticky. Při tornádu, silném dešti, požáru nebo rozsáhlém výpadku proudu se však stejné místo může stát nebezpečným kvůli popadaným stromům, spadlému elektrickému vedení, záplavám, střepům nebo zablokovaným příjezdům. Místo proto vybírej podle pevné bezpečnostní kontroly, ne jen podle pohodlí.

Nejprve rozliš tři účely. Bezprostřední místo setkání leží mimo vlastní budovu a používá se například po požáru, zakouření nebo rychlé evakuaci. Druhé místo je mimo čtvrť pro případ, že budou ulice uzavřené nebo nebude možné vstoupit domů. Třetí záložní místo se nachází v jiné části města nebo v sousední obci. Oficiální nouzové shromaždiště je něco jiného: vyhlašuje ho obec nebo úřady a může kdykoli nahradit soukromou dohodu.

Prověř okolí vybraného místa. Vyhni se prostorům pod velkými stromy, elektrickým vedením, reklamními tabulemi, jeřáby a poškozenými fasádami. Špatnou volbou jsou také čerpací stanice, trafostanice, průmyslové areály, velké skleněné plochy a úzké ulice mezi vysokými domy. Po silném dešti nejsou vhodné podjezdy, břehy toků, prohlubně, podzemní garáže ani nájezdy na mosty. Místo, které je za slunce bezpečné, se může při bouři nebo povodni změnit v past.

Místo musí být dostupné alespoň ze dvou směrů. Jediný most, tunel nebo úzký příjezd může být rychle zablokován. Naplánuj hlavní trasu a náhradní pěší cestu. Ověř, zda se tam dostanou senioři, uživatelé invalidních vozíků, malé děti a lidé s pomůckami pro chůzi bez výtahu, eskalátoru nebo elektrické brány. Cestu i pobyt musí zvládnout také lidé s domácími zvířaty.

Vyber trvalý a jednoznačný orientační bod. „V parku“ nebo „u nákupního centra“ je příliš neurčité. Lepší je přesné místo, například kamenná lavička u severního vstupu, stožár před radnicí nebo autobusová zastávka na straně lékárny. Nespoléhej na světelné reklamy, elektronické tabule ani automatické dveře. Právě tyto orientační pomůcky mohou při blackoutu přestat fungovat.

Musí být dost prostoru, aniž by byly blokovány záchranné trasy. Místo nesmí ležet přímo před výjezdem hasičů, vstupem do nemocnice ani v úzké křižovatce. Lidé musí mít možnost krátce čekat mimo vozovku. Zastřešený prostor může být při dešti výhodou, ale nesmí být pod poškozenou konstrukcí. Lavičky, stín a pitná voda poblíž jsou výhodou, nikoli podmínkou.

Ke každému hlavnímu místu určete jasnou náhradu. Pokud se místo A stane nebezpečným, je uzavřeno nebo úředně evakuováno, nikdo tam přesto nesmí jít. Všichni přejdou podle stejného předem dohodnutého pravidla na místo B. Oficiální varování, zábrany a evakuační pokyny mají vždy přednost. Soukromé místo setkání není úkryt a nikdy není důležitější než aktuální nebezpečí.

Místa vyzkoušej dvakrát ročně, za denního světla i za tmy. Obě trasy skutečně projdi a znovu je prověř po velkých stavebních pracích, nových plotech, změnách dopravy nebo záplavách. Přesný popis napiš na papír a ulož do peněženky, školní tašky a nouzové složky. Nejlepší místo není nejbližší, ale to, které všichni bezpečně poznají, dosáhnou a v případě nebezpečí bez diskuse opustí.

Zdroje: Ready.gov, Family Emergency Communication Plan; Federal Emergency Management Agency, pokyny k volbě míst setkání a vyhýbání se nebezpečným trasám; American Red Cross, doporučení k místům mimo domov a mimo čtvrť; U.S. Fire Administration, Home Fire Escape Plans.